Příznivá morfologie zdejšího terénu vystavuje keře révy dostatečnému slunečnímu záření a proudění vzduchu, což je nezbytné pro vývoj kvalitních a zdravých hroznů. Podloží, tvořené rozloženým vulkanickým tufem smíšeným s čedičovými kameny, balvany a bazaltovými výlevy, vytváří půdu s unikátním minerálním složením, které se pak obráží ve víně.

Jedná se o nejzápadnější produkční vinici České republiky. Vzhledem k chladnějšímu klimatu, vyšší než obvyklé nadmořské výšce (335 – 380 m n.m.) a blízkosti Krušných hor vinohrady občas čelí pozdním jarním mrazům (např. rok 2020 – kompletní zmrznutí, rok 2024 – částečné pomrznutí). 

Staré odrůdy mají fenologické zrání hroznů (a tím i sklizeň) posunuté do pozdějších podzimních termínů, díky čemuž mohou hrozny vyzrát do ideálních až špičkových parametrů. Kvalitní hrozny mi pak umožní tvořit vín se specifickými komplexními chutěmi / vůněmi a také vyšší kyselinkou, která začíná být v klasických vinařských oblastech např. na Moravě, natož v Itálii, „nedostatkovým zbožím“. Pozdní sklizeň ale znamená závislost na příznivém průběhu podzimního počasí, což není pravidlem … Avšak i díky těmto obtížím se víno každé odrůdy každého ročníku liší a bude lišit ve svém projevu, což je pro znalce vín ta největší odměna.

Vinice jsou od počátku obhospodařovány v certifikovaném BIO režimu a navíc i bez použití měděných postřiků. V co největší míře jsem se pokusil na pozemcích zachovat biotopy (remízy, staré stromy, keře) a snad i přispěl ke vzniku nových (kamenné hromady a řady). To je dle mého názoru šetrný přístup k udržení a spíše již k obnovení biodiverzity v krajině, vydrancované dnešním pojetí „zemědělství“.

*Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I. Ed. Gustav Friedrich, Pragae 1904/1907. In HLAVÁČEK, Petr – Z dějin vinařství na Kadaňsku in sborník Minulost a současnost vinařství v Kadani, Město Kadaň, 2009)